Jan Hus

8. srpen 2009 | 10.16 |

Na místě, kde se (snad) narodil Mistr Jan
Josef Veselý 18.04.2005 16:18

V Husinci se ukazuje dům, ve kterém se měl narodit Jan Hus
Autor:   archiv autora
"Tenkrát jsem poprvé stanul ve světničce, ve které se podle pověsti narodil Hus... Viděl jsem tu bídnou, starou podlahu, prostinký krb nedaleko dveří, ve zdi vpravo malý výklenek na knihy, přepažený červotočivým prkénkem, hodně ořezaným nešetrnými ctiteli a turisty..."
Tohle napsal po své návštěvě Husince u Prachatic Alois Jirásek. Hned v první větě si spisovatel nechává pootevřená zadní vrátka: "Stanul jsem ve světničce, ve které se podle pověsti narodil Hus." Podle pověsti. O rodiště Husinec u Prachatic stejně jako o Husův rodný dům a také o datum jeho narození se vedl nejeden spor. V husineckém čísle popisném 36 je sice dnes jeho památník a skutečně tam ukazují jakousi skříňku ve zdi, o které se traduje, že to byla mistrova knihovnička, ale - co když to není ani tak tradice, jako spíš legenda? Dům číslo 36 je sice ve svém jádře gotický, jenomže byl opakovaně přestavován po požárech (a že jich bylo! V Husinci hořelo takřka pravidelně.). Původní podoba památného domku byla už dávno setřena. Ať nás to mrzí nebo ne, pietní atmosféra tady dostala přednost před historickou věrohodností.
Osudy měl Husův rodný domek všelijaké... (jak to už tak v tomto království s památkami nejrůznějšího druhu bylo, bývá a dozajista i nadále bude). Když teď přeskočíme až do roku 1825, tak narazíme na svědectví básníka Františka Turinského: "Ej, tu domek jeho jest! Ta chatrč? Ano, vejděte dále! Tři schody výš! Nalevo chýška to jest Husova! Kdož hovoří tu hlasitou řečí? Pověz nám, synáčku! Aj, vinopalna tu jest! Sousedé se tu sešli! Hanba nevýslovná! Krajané! Zastyďte se! Hanba! Vzešla tu sláva a čest! Plačte pro ztrátu její!"
Jestli jsem dobře počítal, tak v těch patnácti větách jsou dva otazníky a třináct vykřičníků.

Turinskému se nelze divit, že byl poněkud otřesen. V Husově rodném domku se totiž začátkem minulého století pálila kořalka. O moc líp to tady nevypadalo, ani když se tu vařilo mýdlo.
V roce 1871 (tedy 500 let po pravděpodobném datu Husově narození) se sem podíval i Jan Neruda: "Všechno je tak po česku chudé. Domek malý a k tomu majetek soukromý místo majetek národa. Místo velkého pomníku jenom skromný medailon, a i ten mnohem skromnější než vedlejší štít mydlářský. Vejdeme do průjezdu. Bodrý měšťan nám podává ruku. rosíme, otevřete nám světnici Husovu. - I netřeba otevřít! Mám tam nájemníka, musil jsme ho vzít, abych za tu světničku obdržel aspoň 30 zlatých nájmu. Cítil jsem, jak mi krev vstupuje do tváří. Jděte jen přes ty schůdky zde nahoru! Asi osm uzounkých, napolo pobořených schůdků vede k nízkým dveřím vzhůru. Není u nich zábradlí, musíš lézt opatrně a dát pozor na hlavu, aby se nesrazila s klenbou. Ale - snad by se ty schůdky mohly přece trochu opravit? Arci že mohly, ale odkud na to vzít? Dal bych taky dovnitř světničky novou podlahu, ta stará je už chatrná, jenže vašnosto, to by stálo až deset zlatých! Lezeme po schodech a vejdem. Světnička malá, spíš komůrka, podle tradice vlastní Husův byt jako mladistvého občánka. Stěny jsou opadané, podlaha vylámaná. Co deset... Dvacet zlatých by to spolklo! U kamen sedí žena s hrnkem v ruce, mlčky přikývne na náš pozdrav a jí dál. Velká postel s několika peřinami a malá špinavá lavička je jediný ostatní nábytek. Moc toho tu není, pravda, ale tady, to je pravé! Vedle okna je ve zdi polička, nad ní přilepený papírek s nápisem Husova knihovna. Otevřu dvířka - na prkýnkách tu stojí hrnky, železné nože, rezaté vidličky, dřevěná slánka. Každý si tu bere památku. Prkýnka jsou plna nepravidelných zářezů, hosté si berou aspoň třísky. Vzduch je dusný, spěcháme ven. Je to smutné, co? Je. Stydím se vždycky, zvlášť když přijdou Němci. Smějí se. Kdybych to mohl sám upravit, stěny vybílit a navěsit aspoň ty věnce, které mně tu nechali od slavnosti. Aspoň by to bylo něco, no, pojďte se na ně podívat! Za chvilku sedím ve svém povoze a ujíždím k našim staroslavným a poněmčeným Prachaticům. Sedím mlčky a nemám odvahu, abych se ohlídl k Husinci zpět...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář