Jaroslav Dietl: Velký vypravěč

11. listopad 2009 | 17.46 |
› 

Jaroslav Dietl: Velký vypravěč

Osmdesáti let by se zanedlouho dlouho dožil muž, jehož jméno je no neodmyslitelně spjato s řadou seriálů, které lze bez z váhání označit za klasické, byť byla řada z nich době svého vzniku nemalým způsobem poplatná. V jeho podání ovšem téměř vždy řemeslo zvítězilo nad ideologickým nábojem. Nebo se mu zaprodalo, ale to už si musíte vyřešit sami.

Z úvodního faktu je prostou ou matematikou možné dojít ke konstatování, že Jaroslav Dietl se narodil v roce 1929, a to 22. května. Konkrétně v jugoslávském Záhřebu, hřebu, odkud se s ním ovšem rodiče, když mu byly čtyři, vrátili do Československa. Dětství a mládí prožil v Brně, kde také vystudoval textilní průmyslovou školu. Po čase přesídlil do Prahy a absolvoval FAMU, obor dramaturgie a scenáristika. Ještě před jejím dokončením ovšem nastoupil do novotou vonící Československé televize.

Byl to člověk činorodý a nesmírně pracovitý, čemuž odpovídá i množství práce, kterou za sebou zanechal. Už v Brně psal například texty k tehdejším svazáckým písním, později se pustil do divadelních her. Během let se podepsal pod sedmnáct filmových scénářů. Ale největší penzum Dietlovy práce pochopitelně vzniklo v televizi.

Psal drobné skeče, estrády, bakalářské povídky, pořady nejrůznějšího druhu... ale diváckou oblibu a tvůrčí místo v encyklopediích mu zajistily seriály. Dramaturgyně Jana Dudková tvrdí v knize Miloše Smetany Televizní seriál a jeho paradoxy, že zásadní podíl mělo pro jeho tvorbu setkání s knihou André Mauroise Tři Dumasové, kterou zadaptoval do podoby třídílného televizního snímku: "Pro vývoj Jaroslava Dietla jako autora seriálů měla tato adaptace klíčový význam: on, velký vypravěč, na Dumasově příkladu rodově příbuzného tvůrce své vypravěčské umění ještě prohloubil."

O metodách a vnitřních mechanismech Dietlovy práce byly napsány celé rozsáhlé práce, my si tu tedy jen tak lehce zasurfujme po vlastních vzpomínkách, které v nás vyvolají názvy jako Tři chlapi v chalupě, Byli jednou dva písaři, Nejmladší z rodu Hamrů, Žena za pultem (slíbili jsme vzpomínky, ne posudky), Nemocnice na kraji města, Inženýrská odysea, Okres na severu, Rozpaky kuchaře Svatopluka nebo Synové a dcery Jakuba skláře.

Nepochybně by bylo nesmírně zajímavé sledovat, co by z pozice velkého klasika psal pro porevoluční obrazovky, leč to mu ani nám nebylo přáno. Zemřel zcela nečekaně, dusného sobotního dopoledne 29. června 1985 uprostřed tenisové hry. Bylo mu pouhých padesát šest let.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář