Kráter po dopadu tunguzského meteoritu

8. listopad 2009 | 12.05 |

Kráter po dopadu tunguzského meteoritu

Po sto letech hledání byl konečně objeven impaktový kráter po tělese, které v roce 1908 nadělalo spoušť u sibiřské řeky Tungusky. Tvrdí to italští vědci.


Jezero Čeko

Tak sobotu 30. června 2007 to bude na chlup 99 let, co to nad sibiřskou říčkou Tunguskou prásklo. Dvě tisícovky kilometrů čtverečních lesa padlo. Ozvala se rána slyšitelná široko daleko, seismické otřesy byly patrné v Evropě i v Asii a ve stejné oblasti byly patrné "bílé noci".

Luca Gasperini, University Boloňa

Odhaduje se, že energie výbuchu se rovnala nejméně 10 megatunám TNT. Podle všeho došlo asi 5 až 10 kilometrů nad zemí k explozi kamenného asteroidu. Byla to zřejmě nevětší kolize Země s mimozemským tělesem v historických dobách. Dopadový kráter ani fragmenty asteroidu se nikdy nenašly.


Italský tým vědců vedených Lucou Gasperinim  z boloňské university nyní tvrdí, že objevil dopadový kráter tunguzského meteoritu v sibiřském jezeře Čeko. Jezero se nachází asi 8 km od epicentra exploze. Jezero má průměr asi 300 metrů, ale na rozdíl od všech okolních jezer má poměrně strmé stěny, které spadají ke dnu v hloubce 50 metrů.

Trojrozměrná rekonstrukce jezero Čeko naznačuje tvar připomínající dopadový kráter.

Je to krajně nezvyklý profil. Podle Gasperiniho a spol. je tvar jezera "kompatibilní s dopadem kosmického tělesa". Navíc se ve středu jezera asi deset metrů pod nánosy bahna na dně nachází jakási kompaktní hmota. Podle Gasperiniho to může být fragment asteroidu.

Pokácený les na místě kosmické kolize.



Odborníci se shodují v tom, že tunguské záhadě je třeba přijít na kloub. Už proto, že nevíme, kdy nás zase něco podobného potká.


Představme si, že tentokrát by těleso neexplodovalo nad Sibiří, ale třeba nad Sydney, Pekingem, deltou Gangy nebo Mexico City (nebo nedej bože nad Vrbovou Lhotou!). Identifikaci impaktového kráteru ale označují za "pouhou domněnku" nepodloženou důkazy o mimozemském původu daného geologického útvaru.




A ještě jeden snímek, který dokládá, že se stromy vyvracely a lámaly pod talkem z jedné strany.

Pokud by měl Gasperini pravdu, museli bychom poopravit své představy o průběhu kolize nad Tunguskou. Zatím vědci předpokládali, že těleso explodovalo vysoko nad zemí a vznikly z něj jen malé úlomky. Tak malé, že nemohly vytvořit dopadové krátery. Pokud by bylo těleso z jiného materiálu, než jsou běžné asteroidy, pak by mohly vzniknout i velké fragmenty schopné vytvořit kráter.

30. červen 1908 nad sibiřskou Tunguskou v představě umělce.

Vědci s lítostí prohlašují, že se dá těžko spekulovat, jak srážky Země s velkými tělesy vlastně probíhají, protože s nimi nemáme dostatek zkušeností. Laik je s daným stavem celkem spokojený, protože proces získávání podobných zkušeností mu nahání husí kůži.

Na závěr citujme z Nature specialistu na asteroidy Richarda Binzela z Massachusetts Institute of Technology: "Měli bychom to brát vážně," říká o Gasperiniho teorii. "A tak říkám, jděte a vrtejte."
A v tom s ním souhlasí i ostatní odborníci. Gaspariniho teorii může vyvrátit nebo potvrdit jen vrt do dna jezera Čeko.












V roce 1908 prásklo cosi do neobydlené Sibiře. Příště už Země takové štěstí mít nemusí.


Pramen: Terra Nova (doi: 10:1111/j.1365-3121.2007.00742.x) a Nature


Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře