Uplynulo 91 let od vzniku samostatného Českosloven

22. říjen 2009 | 09.46 |

Uplynulo 91 let od vzniku samostatného Československa

28. října 1918 - vznik Československa
- Autor:Jaroslav 
Petříček
28. října 1918 - vznik Československa
Autor: Jaroslav  Petříček

Občané České republiky si připomínají 91. výročí vzniku samostatného československého státu. Prvním vrcholem oslav je pietní akt u Národního památníku na pražském Vítkově za účasti prezidenta Václava Klause a premiéra Jana Fischera. Oslavy vzniku samostatného Československa jako každoročně vyvrcholí večer na Pražském hradě, kde prezident Klaus udělí státní vyznamenání.

Luboš Velek, vedoucí Masarykova ústavu Akademie věd ČR, připomněl, že vznik samostatného Československa neohrožoval ani tak zanikající moloch Rakousko-Uhersko, ale spíš sociální a hospodářské problémy obyvatel na území nového státu. V Ranním interview Radiožurnálu poukázal na to, že rok po bolševické revoluci v Rusku v podstatě hrozila jakási obdoba i ve vznikajícím Československu.

Audio

Vedoucí Masarykova ústavu Akademie věd Luboš Velek v Ranním Radiožurnálu o vzniku samostatného Československa
DOWNLOAD (STÁHNOUT)

Tradičně jsou v den výročí zpřístupněna sídla obou komor parlamentu. V malostranských palácích Poslanecké sněmovny a Senátu si můžete prohlédnout reprezentační sály i další prostory, kde se projednávají a schvalují zákony.

Slavnostní chvíle zažije náměstí Hrdinů na pražské Pankráci, kde bude dvacet let po pádu komunistické totality odhalený pomník, věnovaný národně socialistické političce Miladě Horákové, popravené po vykonstruovaném procesu, a dalším 234 obětem komunismu.

Sváteční den i následující podzimní prázdninové dny si můžete i s dětmi užít třeba na některém hradě nebo zámku. Na Hrubém Rohozci máte poslední šanci navštívit výstavu "Orientální svět české šlechty". V Hořovicích jsou už jenom pár dnů k vidění "Hry a hračky malých aristokratů".

Státní svátek můžete oslavit i netradičně - výstupem na bájnou českou horu Říp.

Ekumenická rada církví tam pořádá akci nazvanou "Modlitba za domov".

Vznik Československa

Demonstrace na Václavském náměstí 28.10.1918
 Náhled[800x731]  
Demonstrace na Václavském náměstí 28.10.1918  

28. 10. 1918 

Na troskách zhroutivšího se mocnářství zrodila se před pětaosmdesáti lety Československá republika a navázala tak na více než tisíceletou historii našeho národa. Od té doby si prošla časy dobrými i zlými, časy, kdy hospodářství vzkvétalo a patřilo k nejvýkonnějším na světě, časy okupace, pokusu o vybudování socialismu, další okupace a následně jakéhosi dlouhodobého zatuhlého komatu komunistického režimu. Budovatelům světlých zítřků se za více než čtyřicetiletí své lůzovlády podařilo zlikvidovat většinu cenného dědictví, odkázaného nám našimi dědy a pradědy, a to jak v rovině materiální, tak duchovní. Skutečný stav společnosti nám doslova "vykvetl v celé své kráse" po roce 1989. Pojďme si alespoň v úryvku poselství T. G. Masaryka z 28. října 1928 připomenout časy tehdejšího desetiletého výročí vzniku republiky.

MP3 Flash player. Credits, license, contact examples: http://pyg.keonox.com/flashmp3player/

90. výročí vzniku Československa připomněla i vojenská přehlídka

vojenská přehlídka v Praze
- Autor: 
ČTK
vojenská přehlídka v Praze
Autor:   ČTK

Lidé po celé republice si připomněli 90. výročí vzniku samostatného Československa. Akce spojené s oslavami v Praze zahájil prezident Václav Klaus položením věnců k pomníku legionářů pod Emauzy. Součástí oslav byla i vojenská přehlídka, kterou Praha viděla po 23 letech. Na Evropské třídě se na ní za velkého zájmu diváků představily stovky vojáků s technikou, policisté a záchranáři. Státní svátek jako každoročně vyvrcholil večer slavnostním ceremoniálem na Pražském hradě.

Památku československých legionářů u jejich pomníku na náměstí Pod Emauzy uctil prezident Václav Klaus. Jmenoval nové generály a noví vojáci před ním složili slavnostní přísahu. Vznik samostatného státu si připomněli v Panteonu Národního muzea politici, sokolové, skauti a odbojáři. Mnozí přišli i s dětmi a vnuky a po slavnostním ceremoniálu si prohlédli nově otevřenou Výstavu z historie československé republiky.

Na pražské Evropské třídě byla odpoledne k vidění první společná přehlídka ozbrojených sil a integrovaného záchranného systému. Prezident republiky Václav Klaus v jejím úvodu zdůraznil, že má připomenout odvahu tisíců občanů, kteří za Československo bojovali na frontách první i druhé světové války, ale také v domácím odboji. "Dnešní 90. výročí zrodu našeho samostatného státu si akci tohoto typu - poprvé od pádu komunismu - zaslouží," řekl Klaus.

Audio

S prezidentem V. Klausem hovoří H. Hikelová nejen o vojenské přehlídce
DOWNLOAD (STÁHNOUT)

Fotogalerie

Po roce 1989 se podle prezidenta povedlo vybudovat moderní, profesionální a akceschopnou armádu, která stojí na demokratických principech a účastí v zahraničních misích naplňuje i spojenecké závazy ČR. Své schopnosti v tomto smyslu prokázaly i další bezpečnostní složky.

Audio

Vojenskou přehlídku sledoval reportér Radiožurnálu Jaroslav Skalický
DOWNLOAD (STÁHNOUT)

28. 10. 1918 - sen mnoha generací se stal skutečností

Československá republika nevznikla ze dne na den. Trvalo mnoho let, než se českým a slovenským politikům, vojákům i obyčejným lidem podařilo prosadit samostatný československý stát. Jak se psaly naše dějiny v roce 1918? Nabízíme vám přehled tehdejších událostí.

Politické zákulisí vzniku Československa před 90 lety poutavě přiblížil v Dopoledním Radiožurnálu spisovatel a publicista Zdeněk Mahler. "Nikoliv násilí, ale smírnost. Ne meč, ale duch. Ne krev, ale práce. Ne smrt, ale život. Já pán, ty pán! Humanita nesmí být bezzubá. Revoluce? Ne, reformace!" Tak prostřednictvím Masarykových aforismů Zdeněk Mahler shrnul to, co je obvykle nazýváno jako Masarykova idea demokratického státu.

Jan a Tomáš Garrigue Masaryk
- Autor: 
Archiv ČRo
Jan a Tomáš Garrigue Masaryk
Autor:   Archiv ČRo

Zásluhy na její existenci jsou nejčastěji připisovány vedle T.G. Masaryka také Edvardu Benešovi a Milanu Rastislavu Štefáníkovi. Nesmíme však zapomínat na desetitisíce vojáků, kterým se podařilo vybudovat největší armádu mimo vlastní území na světě, čímž dali politickým jednáním silný argument. Jednotky československých zahraničních vojsk bojovaly v Itálii, Francii i Rusku.

Myšlenka společného státu vznikla díky pragmatickému přístupu odbojářů. Československý národ by měl v novém státě dostatečně silnou většinu proti Maďarům a Němcům, větší stát je samozřejmě i ekonomicky silnější. Navíc neexistovaly jazykové problémy. Západ kromě toho velmi pozitivně vnímal, že se nějaké dva národy uměly dohodnout.

S požadavky Clevelandské dohody, plným textem Martinské, Tříkrálové nebo Washingtonské deklarace či s obsahem Pittsburské dohody se můžete seznámit na této stránce. Poslechněte si alespoň v úryvku poselství T. G. Masaryka z 28. října 1928 připomenout časy tehdejšího desetiletého výročí vzniku republiky.

Audio

T. G. Masaryk
DOWNLOAD (STÁHNOUT)

"Je tomu deset let, co vykoupený národ vzal do svých rukou správu věcí svých. Je tomu deset let, co se uskutečnil odboj nikoliv čtyřletý, ale staletý. Odboj proti cizovládě, zlovládě, nesvobodě. Odboj, který byl částí obecného zápasu o lepší, svobodnější, demokratičtější řád světa," prohlásil T. G. M. v tehdejším poselství Československému národu.

Před 90 lety vzniklo Československo

T. G. Masaryk, 1931 - Autor: www.kcprymarov.estranky.cz
T. G. Masaryk, 1931
Autor:    www.kcprymarov.estranky.cz  

Naše republika slaví devadesáté narozeniny. Vznikla 28. října 1918 jako společný stát Čechů a Slováků. Koncepce čechoslovakismu, která vychází z představy existence československého národa, se ale neosvědčila. Po nejrůznějších historických peripetiích se nakonec oba národy rozešly. Znovu je sblížilo až členství v Evropské unii a odstranění hranic při vstupu do Schengenského prostoru. 

V dnešní Pod kůži si devadesátiletou historii samostatného státu připomínáme na vývoji vztahů mezi Čechy a Slováky. Základem jejich národního osvobození a vytvoření společného státu byl čechoslovakismus, koncepce, která vychází z představy o existenci československého národa, který je složen z Čechů, hovořících českým jazykem, a Slováků, hovořících slovenským jazykem. Jeho nejvýraznějším stoupencem byl Tomáš Garigue Masaryk. Po vzniku republiky se stal čechoslovakismus státní doktrínou, která byla zakotvena v ústavě z roku 1920.

Myšlenka společného státu vznikla díky pragmatickému přístupu odbojářů. Československý národ by měl v novém státě dostatečně silnou většinu proti Maďarům a Němcům, větší stát je samozřejmě i ekonomicky silnější. Navíc neexistovaly jazykové problémy. Západ kromě toho velmi pozitivně vnímal, že se nějaké dva národy uměly dohodnout. "Je tomu deset let, co vykoupený národ vzal do svých rukou správu věcí svých. Je tomu deset let, co se uskutečnil odboj nikoliv čtyřletý, ale staletý. Odboj proti cizovládě, zlovládě, nesvobodě. Odboj, který byl částí obecného zápasu o lepší, svobodnější, demokratičtější řád světa," prohlásil Tomáš Garigue Masaryk 28. října 1928 v poselství Československému národu.

Na vzniku Československa přesto leží určitá morální zátěž. Zabránilo českým Němcům připojit se k Německu, což požadovali, protože princip zachování českých historických hranic postavil nad právo na sebeurčení českých Němců. Podobně Maďaři uznávali právo Slováků na sebeurčení, ale stejně jako Češi si i oni chtěli zachovat své historické hranice. Maďaři i Němci se pak cítili uražení a Československo neuznávali.

Naplno to dávali najevo, když bylo republice 20 let. "Měli jsme a máme jediný problém, který jest a byl na našem území po celá staletí problémem obtížným, stále nové řešení vyžadující. Otázku národnostní," přiznával prezident Edvard Beneš v předmnichovských dnech 1938. Vysídlením pohraničí si poválečné Československo vyřešilo národnostní problém. O větší slovo se ale hlásili Slováci, byť v totalitním režimu jen velmi opatrně.

Využili příležitosti, která přišla s uvolněním poměrů v druhé polovině 60. let. "Ve spolupráci se Slovenskou národní radou jsme připravili nový ústavní zákon o československé federaci s velkou autonomií České a Slovenské republiky, které měly jenom ve vrcholných orgánech federace, jako jsou mezinárodní vztahy, obrana a podobně fungovat nadále jako dvě více méně silně samostatné republiky," řekl tehdejší předseda České národní rady Čestmír Císař.

Zákon byl přijat 28. října 1968, republice bylo tehdy 50. Nepomohlo to. Pětasedmdesátých narozenin se už společný stát Čechů a Slováků nedožil. "Nejvýraznějším, z minulosti zděděným a desetiletí neřešeným konfliktem byl česko-slovenský vztah, který poznamenal celá první tři léta naší svobody. Minulé české, slovenské a ani federální reprezentaci se bohužel nepodařilo převézt soužití Čechů a Slováků v jednom státě na nové spolehlivé základy," prohlásil tehdejší předseda české vlády Václav Klaus na první schůzi českého parlamentu 1. ledna 1993 v den vzniku České republiky po rozdělení federace.

Dlouholeté emancipační úsilí slovenského národa vyvrcholilo rozdělením federace a osamostatněním obou jejích částí v roce 1993. Na konci loňského roku ale, díky vstupu do Schengenského prostoru, státní hranice opět zmizely.

MP3 Flash player. Credits, license, contact examples: http://pyg.keonox.com/flashmp3player/

Před 90 lety vzniklo Československo
DOWNLOAD (STÁHNOUT) |  STREAM  

Češi a Slováci opět spolu

Dnešní Pod kůži věnujeme historii vztahů mezi Čechy a Slováky, kteří před 90 lety vytvořili společný stát. Před 15 roky se jeho historie rozdělením federace uzavřela. O tom, že to mnozí Češi a Slováci těžce nesli, nás přesvědčí reportáž, která zachycuje okamžiky, kdy se obě republiky k sobě více přiblížily, protože mezi nimi zmizela státní hranice.

Hraniční přechod ve Starém Hrozenkově. Jsou tady ministři, jsou tady zástupci samosprávy, ale hlavně asi tři stovky lidí z obou stran hranice, tedy ze Starého Hrozenkova na jedné straně a z Drietomy na straně druhé. "Po čtrnácti letech opět spolu, co k tomu říct?" řekl jeden z obyvatel Starého Hrozenkova, který se těší na to, že Češi a Slováci budou zase spolu v Schengenském prostoru.

"Hranice je pomyslná čára, kterou by lidé měli sice respektovat, ale hranice by neměly dělat problémy, zejména těmto pohraničním obcím a obyvatelům, kteří tu žijí. Vždyť máme rodiny jak na české straně, tak na slovenské. Proto byl od prvopočátku nesmysl, když se to tvořilo. Teď jsem rád, že ten nesmysl, který se tehdy vytvořil, se ruší," doplnil soused ze slovenské strany hranice.

"Líbí se mi, že je tady zadarmo guláš a pro rodiče svařák. Ještě se mi líbí, že budeme moct jezdit na Slovensko a nebudeme muset ukazovat průkazy a tak," svěřil se svými pohnutkami, kterého přiměli k návštěvě oslav otevření česko-slovenských hranic, místní chlapec.

Největší tlačenice je kolem červeno-bílé závory, která je napříč silnicí postavena. Ministři vnitra obou zemí ji přeříznou. To se také stalo za obrovského jásotu přihlížejících a vzápětí začala hrát hudba. "Místy se tu sloužilo těžce, ale byl tu výborný kolektiv, výborní lidé, práce to byla zajímavá. Takže pocity jsou výborné, ale smíšené," popsal jeden z pohraničníků, který na česko-slovenské hranici sloužil a dodal, že nyní budou muset opustit své přátelé a známé, protože služba pohraničníky čeká na jiných místech. Jako poslední, kdo na hraniční přechodu dostali razítko do pasu, byli ministři obou států.

MP3 Flash player. Credits, license, contact examples: http://pyg.keonox.com/flashmp3player/

Češi a Slováci opět spolu
DOWNLOAD (STÁHNOUT) |  STREAM  

Emancipaci Slováků tlumil totalitní režim

Devadesáté výročí vzniku Československé republiky si v pořadu Pod kůži připomínáme z pohledu vztahů mezi Čechy a Slováky.

Navzdory tomu, že se čechoslovakismus stal podle ředitele Ústavu světových dějin na Univerzitě Karlově Martina Kováře historiky často kritizovaným, tak v letech 1918 a 1919 a ještě na počátku 20. let asi jiné východisko nebylo. "Masaryk, Beneš a jejich političtí spojenci to věděli a tohle byl logický výsledek," řekl. Doplnil přitom, že sice existovaly síly, které čechoslovakismus odmítaly, ale byly tak minoritní, že ve velké politice nestály za řeč.

V roce 1918 fakticky neexistoval slovenský politický národ a čechoslovakismus byl vyhlášen z Prahy. V českých zemích tak vznik Československa vnímali jako logické pokračování české státnosti a v tomto smyslu to chápala i většina slovenské veřejnosti, pokud se o politické záležitosti zajímala. "V roce 1918 a 1919 tady nebyl žádný zásadní problém," uvedl Martin Kovář. Čechoslovakismus a Československo v těchto letech výrazně slovenskému národu prospěly. S tím, jak pokračovala emancipace Slováků, začínaly ve 30. letech zaznívat kritické hlasy. "Tam jsme u jádra problému. Nakolik Praha tyto hlasy reflektovala, brala je vážně?" tázal se historik.

Větší snahy o větší emancipaci Slováků později do jisté míry tlumil totalitní režim. Podle Martina Kováře se to projevilo například tím, že státní funkce začínaly být dělené. "Je to nesmírně zjednodušené, ale v této zjednodušené formě můžeme říct, že ano," řekl Martin Kovář a dodal, že podobně fungovala třeba Titova Jugoslávie, kde autoritativní režim dokázal utlumit spory mezi jednotlivými národy.

MP3 Flash player. Credits, license, contact examples: http://pyg.keonox.com/flashmp3player/

Emancipaci Slováků tlumil totalitní režim
DOWNLOAD (STÁHNOUT) |  STREAM  

Datum 28. říjen 1918 znamená v naší historii hodně. Je spojeno se vznikem samostatného československého státu. Jakým způsobem vůbec ctíme význam 28. října 1918? To bude otázka, na kterou se bude snažit odpovědět Pod kůže v úterý 28. října. Nalaďte si proto Radiožurnál po 11. hodině.

14. 10. 1918: Ustavena prozatímní československá vláda

Ladislav Dvořák (ldv)  14. 10. 2008 8.56
Edvard Beneš - Autor: archiv
Edvard Beneš
Autor:    archiv  

Blíží se 90. výročí vzniku Československé státu, a proto si už v rubrice Dnešní výročí připomeneme události, které tomu bezprostředně předcházely. 14. října 1918 vyhlásil v Paříži Edvard Beneš prozatímní československou vládu. Josefa Tomeše z Masarykova ústavu Akademie věd pozval k mikrofonu redaktor Ladislav Dvořák. 

MP3 Flash player. Credits, license, contact examples: http://pyg.keonox.com/flashmp3player/

14. 10. 1918: Ustavena prozatímní československá vláda. Události, které tomu bezprostředně předcházely, připomene moderátor Ladislav Dvořák v rozhovoru s historikem Josefem Tomešem.

Před 89 lety vzniklo samostatné Československo

oslavy státního svátku
- Autor: 
ČTK
oslavy státního svátku
Autor:   ČTK

Naše země si připomněla 89. výročí vzniku samostatného československého státu. Kytici k hrobu prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka v Lánech ráno položil nynější prezident Václav Klaus. V Praze na Hradčanech pak slavnostně přísahali noví vojáci. Současně s tím několik státních institucí vpustilo návštěvníky tam, kam jinak nemají šanci se dostat. Večer při tradičním ceremoniálu na Pražském hradě obdrželo 24 osobností vyznamenání a vysoká ocenění.

Vojenskou přísahu na pražském Hradčanském náměstí poslouchalo 250 nových vojáků a vojákyň. Složili ji před prezidentem Václavem Klausem, kterým jim vzápětí připomněl, že se přísahou přihlásili k těm, kteří přispěli ke vzniku samostatného Československa - k legionářům. "Naši legionáři považovali přísahu věrnosti republice za závazek, který není možné porušit."

Přísahu ukončil slavnostní pochod a řada lidí, kteří ji sledovali zpoza ocelových zábran, se přesunula do dlouhé fronty k Hrzánskému paláci. Tato budova patří česká vládě a byla veřejnosti otevřena poprvé v historii. "Je určitě zajímavé vidět kancelář premiéra republiky," pochvalovala si paní Zdeňka Šerá, kterou zaujalo, jak malou pracovnu tu předseda vlády má. "A hlavně prázdné stoly, uklizené."

Lidé mohli na vlastní oči spatřit výstavu symbolů české státnosti, kde nechyběl první zákon napsaný ručně tužkou Aloisem Rašínem nebo originál nového zápisu naší hymny z roku 1834.

Prezident vyznamenal 24 osobností

Oslavy vzniku samostatného Československa tradičně vyvrcholily večer ve Vladislavském sále Pražského hradu. Prezident Václav Klaus při té příležitosti udělil státní vyznamenání 24 osobnostem. Ještě před tím už po páté coby hlava státu oslovil občany. Tentokrát se soustředil na to, jaké místo zaujímá naše země v dnešním světě.

Ocenil dobré vztahy s nejbližšími sousedy, i přes spory o jadernou energetiku s Rakouskem a poválečné vyrovnání s Německem. Velmi důležité je pak podle něj najít odpovídající vztah k současným velmocím i nastupujícím zemím, jako je Čína či Indie.

Zvláštní pozornost prezident věnoval vývoji v Evropě. Cesta k demokracii podle něj není samozřejmá: "Nejcennějším vkladem, který do integrující se Evropy můžeme právě my přinést, je naše draze zaplacená historická zkušenost."

Řád Bílého lva pro Stanislava Hněličku
- Autor: 
ČTK
Řád Bílého lva pro Stanislava Hněličku
Autor:   ČTK

Řád Bílého lva, nejvyšší české státní vyznamenání, obdržel válečný veterán Stanislav Hnělička, jeden z hrdinů československé zahraniční armády za druhé světové války, a in memoriam Rudolf Hrubec, jenž za druhé světové války velel v Británii výcviku československých parašutistů.

Řád Tomáše Garrigua Masaryka, což je druhé nejvyšší státní vyznamenání, propůjčil letos prezident bojovníkům proti komunistickému režimu Jiřímu Formánkovi a Františku Zahrádkovi. Stejné ocenění převzal také publicista a novinář Vladimír Bystrov.

Medaile Za hrdinství dostali policisté Marek Král a Marián Šovčík, kteří byli zraněni během svého působení v Afghánistánu. Medailí Za zásluhy byl oceněn například Ilja Hurník, in memoriam pak dlouholetý rozhlasový režisér Jiří Horčička.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře