Občan Havel (2008)

6. říjen 2009 | 13.16 |
› 

Film Občan Havel nahlíží do zákulisí politických i soukromých dramat prezidentského období Václava Havla. Diváci uvidí jeho nervozitu při první volbě českého prezidenta či trápení při nácviku prezidentské děkovací řeči, poznají, že umí recitovat Šrámkův Stříbrný vítr nebo nalít Miloši Zemanovi becherovku. Kamera jej ale sleduje i v situacích, kdy se dokáže pěkně rozčílit a zanadávat na špatně ušité košile. Ve filmu bude také konečně rozluštěno několik dlouholetých záhad české politiky ? jak se podařilo Václavu Klausovi proniknout do jazzového klubu a kdo posadil Jacquese Chiraca vedle první dámy. Stejně jako v životě Václava Havla hrají ve filmu důležitou roli obě jeho manželky, Olga a Dagmar, objeví se zde jeho přátelé a spolupracovníci, světoví i čeští politici, ale i členové skupiny Rolling Stones. Režisér Pavel Koutecký začal film natáčet v roce 1992 a sledoval prvního českého prezidenta více než třináct let. Premiéry svého nejzajímavějšího a největšího filmu se bohužel Koutecký nedočkal. Po jeho tragické smrti na jaře 2006 se dokončení filmu ujal režisér Miroslav Janek spolu se svou ženou, střihačkou Toničkou Jankovou.





Klikni na dopis

.
Autor: Archiv Městského soudu v Praze

Havlův dopis divadelnímu řediteli Josephu Pappovi - strana 1

Havlův dopis divadelnímu řediteli Josephu Pappovi - strana 1Havlův dopis divadelnímu řediteli Josephu Pappovi - strana 2Havlův dopis prokurátorovi Fremundovi - strana 1Havlův dopis prokurátorovi Fremundovi - strana 2Havlův dopis prokurátorovi Fremundovi - strana 3Havlův dopis prokurátorovi Fremundovi - strana 4Dopis Havlova tehdejšího advokáta Josefa Lžičaře předsedovi Městského soudu v Praze.

MF DNES přináší kompletní znění dvou dosud neznámých dopisů, které poslal někdejší disident Václav Havel z vězení. První je z roku 1977 a Havel v něm je ochotný ke kompromisu s totalitním režimem.

Václav Havel na snímku z 26. května 1978. Jako mluvčí Charty 77 byl před rokem ve vazbě. Do vězení se brzy vrátí - po procesu se členy VONS.

foto: 

Profimedia.cz

Václav Havel na snímku z 26. května 1978. Jako mluvčí Charty 77 byl před rokem ve vazbě. Do vězení se brzy vrátí - po procesu se členy VONS.

"Nabízím Vám tímto dopisem svou závaznou záruku, že se v případě propuštění z vazby vyvaruji veškeré činnosti, která by mohla být kvalifikována jako trestná," píše Havel prokurátorovi v žádosti o propuštění z vazby

Havel pronikl do Rudého práva

Blahopřání k narozeninám Václava Havla otištěné v Rudém právu 5. října 1989.

Byla to mystifikace hodná českého génia Járy Cimrmana. Před dvaceti lety, 5. října 1989, několik týdnů před pádem totality, otiskl tehdejší list Komunistické strany Československa Rudé právo blahopřání k narozeninám svému úhlavnímu protivníkovi Václavu Havlovi.

Nejen v Praze šlo kvůli tomu vydání s přílohou Halo sobota doslova na dračku, a to dokonce i mezi disidenty, proti nimž vedlo Rudé právo řízené Ústředním výborem KSČ nekompromisní boj.

Přátelé a spolupracovníci jakéhosi Ferdinanda Vaňka z Malého Hrádku (postava v Havlově hře Audience) oslavenci na fotografii gratulovali a děkovali mu za jeho namáhavou práci a přáli hodně zdraví i dalších pracovních úspěchů.

"Seděl jsem zrovna za mřížemi v pankrácké věznici, když mi manželka psala, abych si určitě přečetl sobotní Rudé právo. Začal jsem ho tedy mezi vězni okamžitě shánět, a když jsem narazil na Ferdinanda Vaňka, skvěle jsem se tím nápadem bavil. Psychicky mě to tehdy dost vzpružilo," vzpomíná Havlův přítel Alexandr Vondra.

Rudé právo s Vaňkem - Havlem si sehnal i profesor Václav Pačes: "Ten skvělý cimrmanovský fór se rychle rozkřikl po celé Praze. Václava Havla jsem na fotografii okamžitě poznal."

Pro většinu Čechoslováků to však bylo vůbec první seznámení s tváří člověka, kterého režim sice neustále pranýřoval, ale jehož podobu oficiální sdělovací prostředky úzkostlivě tajily. Natolik horlivě, že ji neznali ani svědomití cenzoři, kteří by jinak kvůli Havlově fotografii bez váhání zastavili i rotačky v tiskárně.

"Ten fór běžel v několika dnech celou republikou. Rudé právo si kupovali i mí známí, do nichž bych to jinak v životě neřekl," vzpomíná další disident a Havlův přítel Jan Ruml.

A jak lze brát mystifikaci s Vaňkem po dvaceti letech? "Velmi mě to rozesmálo tenkrát a nápadité je to i dnes," dodává ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Oldřich Tůma.

Na inzerát podle něj sedí slova historických filmů: Konec války (totality) sice neuspíšil, ale vtip je to dobrý, ne?

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře