Asiaté musí opustit Českou republiku.Pomůže to ČR?

26. březen 2010 | 12.03 |
› 

Asiaté musí opustit Českou republiku...ale co dál ?

Asiaté v Česku

Vláda schválila letenky zdarma a 500 eur navíc pro cizince, kteří opustí Česko.!!!

Živnostenská oprávnění vydaná cizincům

ČR zpřísní vydávání některých dlouhodobých víz pro Vietnamce

vloženo: 19. 11. 2008
aktualizováno: 19. 11. 2008 20:02

Vietnamci

Vietnamci

Praha - Česká republika zpřísní vydávání některých dlouhodobých víz pro Vietnamce. Ministerstvo zahraničí nabírání žádostí o dlouhodobá víza pro Vietnamce pozastavilo minimálně do konce roku, nevylučuje ale možnost prodloužení. Důvodem byl vedle nekalých praktik také výrazný nárůst počtu vízových žádostí Vietnamců. Proces se žádostmi chce nyní resort vylepšit, aby byl spravedlivý ke všem žadatelům. Vietnam už Prahu požádal, aby rozhodnutí o pozastavení víz zrušila.

Hrozí nedostatek pracovníků?

Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) šéfa kabinetu doplnil slovy, že počet vietnamských pracovníků v ČR se v posledních dvou letech mnohonásobně zvedl. V souvislosti s vízy pro vietnamské občany prý byla identifikována celá řada problémů, a to i na české straně, které musí být vyřešeny. "Důvody, které mělo ministerstvo vnitra, lze považovat za závažné," dodal Nečas.

Nečasovo stanovisko ale nesdílejí čeští podnikatelé. Omezení víz pro vietnamské pracovníky prý v některých podnicích může dokonce ohrozit výrobu. Stavebním firmám údajně chybí až 5 tisíc lidí. "Pro řešení problematiky nedostatku lidí je v tuto chvíli nejpřipravenější Vietnam, tam už jsou rozjeté přípravné kurzy," zdůrazňuje Bohuslav Štancl ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

Langer chce přivřít dveře zahraničním dělníkům

Kampaň za 67 milionů "zbavila" Česko stovek Mongolů i nelegála z USA

velikost textu:
17. prosince 2009  14:53
Ministerstvo vnitra zveřejnilo výsledky projetu takzvaných dobrovolných návratů cizinců. Nabídku na příspěvek za dobrovolný odjezd z Česka využilo 2 089 lidí, nejčastěji Mongolové, kterých bylo 1 342. Program přišel stát na 67 milionů korun.
Jedni z prvních Mongolů, kteří dobrovolně opustili Česko.foto: iDNES.cz

Jedni z prvních Mongolů, kteří dobrovolně opustili Česko.

Cílem projektu bylo podle ministra vintra Martina Peciny zamezit tomu, aby se cizinci, kteří u nás přišli o práci a často i o ubytování, stali obětí zločinu nebo se na něm sami podíleli.

Projekt měl dvě fáze. První trvala od 16. února do 24. července, druhá od 27. července do 15. prosince. Legálně pobývající cizinci dostali za svůj odjezd první fázi příspěvek do začátku 500 eur a zaplacenou letenku. V druhé fázi byl příspěvek jen 300 eur.

Největší zájem projevili dělníci z Mongolska, kteří tvoří 64 procent ze všech lidí, kteří se přihlásili. Následovali Uzbeci v počtu 341 a Vietnamci 283.

Ministerstvo také vyhlásilo program návratů pro cizince, kteří v Česku pobývají nelegálně. "Využilo ho 169 lidí. Dvaadevadesáti z nich náklady spojené s odjezdem platil stát ostatní si ho zajistili sami," upřesnil ředitel odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Tomáš Haišman.

Nejčastěji v tomto případě odjížděli Ukrajinci. Kuriozitou byl občan USA, který žil v Česku nelegálně 18 měsíců.

Kam dál?

Ivan Langer

Ivan Langer

Ministerstvo vnitra navrhlo vládě nová opatření týkající se zahraničních dělníků pobývajícím na území Česka. Mnozí z nich totiž v souvislosti s hospodářským zpomalením ztratili nebo v brzké budoucnosti ztratí práci a nyní hrozí, že se zapojí do zločineckých struktur. Podle opozice měl plán přijít dřív.

Dobrovolný návrat by mohlo využít až 2000 cizinců, stát to přijde na 55 milionů korun. Tyto náklady by v budoucnu měly přejít na pracovní agentury. "Jsou to náklady, se kterými nikdo nepočítal a agentury se podle toho budou muset zachovat a počítat ve svých kalkulacích už při náboru těch lidí," říká k záměru ministerstva Luboš Rejchrt, prezident asociace poskytovatelů.


Vláda bude o situaci nezaměstnaných cizinců jednat příští pondělí. Ministerstvo vnitra navrhuje, aby opatření vstoupila v platnost co nejdříve, tedy během několika týdnů.

Vietnamci i Mongolové dlouhodobě patří mezi nejpočetněji zastoupené skupiny cizinců v České republice. Podle Českého statistického úřadu na našem území koncem roku 2008 žilo přes 60 tisíc Vietnamců a více než 8 500 Mongolů.

Langerův návrh sice nakonec na vládě prošel jednoznačně, před jednáním ale někteří ministři vyjadřovali pochyby: "Je potřeba uvažovat velmi opatrně. Zda se jedná skutečně o ochranu zájmů České republiky a kde už překračujeme nějakou hranici, kde by to mohlo zasáhnout do občanských práv těch samotných cizinců," uvedl ministr školství Ondřej Liška (SZ).

Cizinci u strojů

Cizinci u strojů

Odborníci také varují, cizinci přijeli do Česka vydělat peníze pro celé rodiny a letenky je k návratu nepřesvědčí. To se týká hlavně Mongolů. Podle předsedy Česko-vietnamské společnosti Marcela Wintera zase nebude stačit finanční obnos vyčleněný vládou: "Dva tisíce budou mít zájem hned, ale musíme počítat s tím, že do půl roku bude potřeba se postarat o 12 tisíc Vietnamců."  

Náklady na dobrovolný návrat cizinců by v budoucnu měly přejít na pracovní agentury. "Jsou to náklady, se kterými nikdo nepočítal a agentury se podle toho budou muset zachovat a počítat s nimi ve svých kalkulacích už při náboru těch lidí," říká k záměru ministerstva Luboš Rejchrt, prezident asociace poskytovatelů.

Vláda Mirka Topolánka s návrhem pana Langera zrušit pracovní víza Asiatům v ČR,byl tah jak se zbavit levné pracovní síly v této zemi.Celosvětová krize se hodila do krámu této vládě jak se zbavit Vietnamců a Mongolů.Otázkou je proč tak učinili ?Potřebovali se zbavit dlouhotrvajícího komunistického přátelství.Za komunistů byli tito pracovníci učeni v zemědělském odvětví a dalších učilišť.Pravdou je ,že na tyto spoluzaměstnance máme dobré vzpomínky a tou byla pracovitost, oddanost a poslušnost v daném zaměstnání.Ano byli vyjímky ale ty,jsou i mezi námi.Ale abych se vrátil k tématu,tito zaměstnanci byla tzv. levná pracovní síla.Tam kde pracoval tento uchazeč z východu tak většinou odmítl práci náš uchazeč ptáte se proč ?Vetšinou to byla práce podřadná a nebyla lukrativní a málo zaplacená na základu mzdy.Potom se ptám co vedlo vládu Mirka Topolánka až tak drastickému odsunu této levné pracovní síly ?Vždyť jejich práce se většinou využívala tam kde jsme nechtěli my pracovat !Oděvní průmysl jako je a byl Pleas   .Ano postupem času se tito lidé osamostatnili a začali podnikat.Dodnes je slyšet ,že jejich zboží využívalo hodně lidí ! Ptáme se asi proč ? Mikina u Vietnamského stánku 250 kč.V kamenném  obchodě až 900 kč je to podstatný problém ,který byl vyhnán jen pronájmem toho obchodníka ?Opravdu ?.V obchodě pronájem až 50 000kč a ve stánkovém prodeji 12 000!Podmínky to byly venkovní jednou hezky a jindy déšť zima atd.Ale to nikoho neomlouvá ve svém podnikání.Chci jenom říci ,že se stávalo ,že bylo vidět i na některých místech republiky  ,že nám zaměstnali místní občany.Hodně je vidět za pultem postávat i důchodce ,kteří nám nabízejí jejich zboží .Nejde mi o to abych se zastával stánkového prodeje nejde mi ani o to abych měl zavřené oči nad pašovaným a nekvalitním zboží!Ale jde mi jen o jednu podstatnou věc Evropa se otevřela ve volném pohybu obyvatel .Pokud člověk chce pracovat a je to jedno z jaké země je ale je přínosem pro tento stát co se týče v odvodu daní ,tak je úplně jedno jestli je to Turek nebo Vietnamec.Jsme v době kdy zlaté časy komunismu pominuly a může se stát ,že i my budem jednou žadonit o práci v jiné zemi.Takže závěrem v době krize kde nechtěl a nechce pracovat Čech ,který se spokojí s podporou státu a jenom kvůli nízkému výdělku jsme nahradili pracovní místo levnou silou .Máte dnes pocit když pracovali za 9000kč,že místo nich využijeme vlastní pracovní síly ?Za tyto peníze asi ne potom bude otázkou ,co ten podnik,který měl zapracovanou sílu.Zajímá vůbec někoho jak oni dál budou žít ,když budou must opustit republiku ?Ptáme se, jsou to přeci také lidé jako jsme My!Na závěr asi toto ! Není dobře se zbavovat doporučených těchto lidí z podniků,kteří o ně mají zájem.Měla by projít novela o bezproblémové zaměstnance  z východu ,totiž neměli by být, nijak omezováni ve svých lidských právech na život !Sami nevíme kdy nás bude pálit dobré bydlo zaměstnanosti v ČR....

Asi nás pálí dobré bydlo !

Ivan Langer
Ivan Langer

Pálí nás dobré bydlo pane Langre..?!

Vzorem bezesporu je  pro naše podnikatele např.pan Tomáš Baťa

      pan Tomáš Baťa

Tomáš Baťa

Zakladatel společnosti Baťa

Datum narození:   /   datum úmrtí:
03.04.1876   /   12.07.1932 
Místo narození:
Zlín 
Znamení:
Beran  


Životopis:

Firma Baťa je dodnes jednou z nejznámějších obchodních značek z České republiky, její motto "Obouváme svět" není příliš nadsazené. Po celé planetě má 4.600 obchodů a každý den prý obslouží až milion zákazníků. Za podnikatelským úspěchem společnosti Baťa stojí právě její zakladatel Tomáš Baťa.

Baťa pocházel z rodiny s bohatou ševcovskou tradicí, jeho předkové údajně šili boty již od 16. století. Narodil se 3. dubna 1876 ve Zlíně. V deseti letech mu zemřela matka a otec se o dva roky později přestěhoval do blízkého Uherského Hradiště za svou novou manželkou. Tomáš tak přišel o vyučování v češtině, protože v Hradišti byla pouze německá škola.

Mladý Tomáš projevoval velký zájem o ševcovské řemeslo a přes zákaz otce odešel ve čtrnácti do Prostějova, aby tam sledoval obuvnické stroje. Po výpovědi se vrátil k otci, ale příliš to mezi nimi nefungovalo a tak se rozhodl z domova znovu odejít. Tentokrát do Vídně. Opět ovšem končí neúspěchem a vrací se k otci, pro kterého pracuje poměrně úspěšně jako obchodní cestující.

V Hradišti ovšem opět dlouho nezůstane, spolu se sourozenci Antonínem a Annou si nechávají vyplatit pozůstalost po matce a zakládají ve Zlíně vlastní společnost, ve které zaměstnávají asi deset pravidelných dělníků a zároveň prodávají výrobky samostatných ševců. Po roce fungování se však společnost ocitla v dluzích. Tomáš, který se po odchodu bratra Antonína dostal na místo vedoucího, dřel ve dne v noci, aby dluhy umořil. A nakonec se mu to skutečně podařilo.

Baťa usoudil, že obuv z kůže je mnohdy příliš drahá a spousta lidí chodí bez bot, protože si je prostě nemůže dovolit. Nákladnost bot se odvíjela od nízké produktivity ševců – kvalitní boty šili až čtyři dny. Proto začal Baťa v roce 1897 vyrábět tzv. "baťovky" – výrazně levnější plátěné boty, které se brzy staly hitem.

Úspěch baťovek byl takový, že již během tří let začíná Baťa ve Zlíně stavět svoji první továrnu, která měla ještě zefektivnit výrobu obuvi. Nechává do ní dovézt nejmodernější stroje a narůstá též počet zaměstnanců. Ještě v roce 1900 jejich počet překoná stovku. Kvůli bratrově onemocnění tuberkulózou je Tomáš neotřesitelnou hlavou společnosti.

V roce 1904 Baťa spolu se třemi zaměstnanci opouští Zlín, aby získal nové zkušenosti ve Spojených státech. Tráví rok v městě Lynn, které je známé svým obuvnickým průmyslem a zajímá se o všechny aspekty americké výroby, která byla daleko industrializovanější než v Rakousku-Uhersku.
Po návratu z Ameriky Baťa nejen nakoupil modernější stroje, ale také převzal americké metody marketingu. Jeho obchodní cestující se snaží udat boty kde to jen jde a Baťa rozvěšuje reklamy. Rozhořel se též ale spor mezi Baťou a dělníky v jeho továrně, kteří nakonec vstoupili do stávky. Baťa s nimi odmítl jednat a všechny propustil. Následně musel nabrat novou pracovní sílu z okolního venkova.

V roce 1908 zemřel bratr Antonín a Tomáš tedy stojí v čele společnosti zcela oficiálně. Na konci prvního desetiletí dvacátého století vlastní Baťa dvě moderní továrny, zaměstnává přes 300 lidí a jeho závod produkuje 3.000 párů obuvi denně. Během patnácti let tak dokázal zečtyřicetinásobit počet párů, které jeden pracovník dokáže ušít za den. Zároveň musel ale řešit problém ubytování svých zaměstnanců. Z této doby pocházejí typické červené cihlové domy, které dodnes patří ke koloritu Zlína.

V roce 1911 Baťa odjíždí opět do spojených států, tentokráte aby "okoukal" pásovou výrobu, se kterou měl velké úspěchy v oblasti automobilů Henry Ford. Po návratu do Zlína pak tuto pásovou výrobu úspěšně aplikuje i na produkci obuvi.

Následujícího roku se Tomáš Baťa žení s Marií Menšíkovou, dcerou ředitele Vídeňské knihovny. O dva roky později se jim rodí syn Tomáš John. Téhož roku začala i první světová válka, Baťa dokázal využít příležitosti a dodával boty rakousko-uherské armádě (v určitém období dokázal pokrýt až 50% výroby). Podnik v době války vzkvétal, Baťa zakládá též stavební oddělení, cihelnu či elektrárnu. Na konci války tak je zaměstnavatelem pro 5.000 osob.

Mír v Evropě však Baťu připravuje o jeho největšího odběratele, rakousko-uherskou armádu. Podnik se na krátkou dobu opět ocitá v krizi, ale se dostává relativně pomalu, a to i přes speciální opatření, jako založení osobních účtů zaměstnanců, kam jim chodila část mzdy, kterou společnost dále používala jako provozní kapitál. Baťa se však nemohl vyhnout ani nepopulárnímu propouštění, na konci roku 1920 již zaměstnává pouze 2.000 lidí. A musí ustoupit tlaku zaměstnanců a nechat je založit nenáviděné odbory.

Přes hospodářskou krizi Baťa stále vyráběl a jeho sklady se plnily díky nízké kupní síle obyvatel. Nakonec sáhl k opatření, nad kterým konkurence jen kroutila hlavou – začal své boty vyprodávat za poloviční ceny. Tím si zcela podmaňuje celý český trh s obuví a získává zpět finance, které investuje do další expanze nejen v Československu. Z krize tak podnik i přes propouštění a snižování platů zaměstnanců vychází posílen. A přestože zaměstnance krize musela nutně postihnout, stále se měli lépe než naprostá většina dělníků v tehdejším Československu, především díky Baťově starosti o sociální status svých podřízených.

V roce 1923 se Baťa stává zlínským starostou. Ekonomický vzestup firmy s sebou nese i Baťovy další investice do výstavby ve Zlíně, kromě dalších obytných domů buduje i hotel, kino či nemocnici.
Na konci roku 1925 zaměetnává Baťa opět více než 5.000 lidí. Pod heslem "Cena je diktátor" drtí konkurenci, která s jeho nízkými cenami nedokáže udržet krok. Baťa sice nevydělá mnoho na jednom páru obuvi, ale v množství, které produkuje, to znamená velmi slušný zisk.

Baťa se též začal starat o to, aby jeho společnosti byla plně samostatná co se týče každého aspektu výroby obuvi. Továrna se tak rozrůstá o další budovy, jako jsou koželužny, gumárny, textilky, chemičky, papírny dřevařské dílny či později punčochárny.

Na začátku třicátých let produkují Baťovy závody neskutečných 100.000 párů obuvi denně. V této době se také rodinný podnik mění na akciovou společnost a Baťa začíná zakládat továrny po celém světě, například Německu, Anglii, Polsku, Švýcarsku, Spojených státech či dokonce v Indii. Přes hospodářskou krizi se společnosti daří poměrně dobře.

Vrcholem Baťovy snahy o samostatnost se stalo postavení filmového studia, ve kterém mohl točit vlastní propagační snímky. Později se z něj staly zlínské filmové ateliéry. Méně známé jsou závody na výrobu letadel, které měly napomoci s transportem zboží či plánovaná železnice, kterou však již Baťa nestihl dokončit.

12. července 1932 nastoupil Tomáš Baťa na palubu svého Junkersu D1608, kterým hodlal letět do Švýcarska, aby zkontroloval stavbu tamní továrny. Povětrnostní podmínky nebyly dobré a byla hustá mlha, přesto však letadlo vzlétlo. Krátce po startu z neznámých důvodů havarovalo a v jeho troskách našel smrt jak Baťa, tak jeho pilot Jindřich Brouček.

Ve své závěti svěřil Tomáš Baťa vedení podniku nevlastnímu bratrovi Janu Antonínovi výměnou za 50 milionů korun, které byly zčásti vyplaceny pozůstalým, zčásti podpůrnému fondu a 4 miliony získalo i město Zlín. Po svém strýci později převzal vedení firmy Tomáš Baťa junior.

 http://www.bata.cz/o-nas/batovo-muzeum.html     

Krize – Tomáš Baťa

Publikoval: Tom B .

Mnoho slov bylo na téma krize vyřčeno, mnoho rad, názorů, receptů, vysvětlení, plno prázdných slov.
Nyní jsem však narazil na text přesně k tomuto tématu, který již před mnoha lety napsal pan Tomáš Baťa a který mi připadá docela stručný, překvapivě výstižný a sakra pravdivý.

Příčinou krize je morální bída. Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu  jsme zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek.

V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se
důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a
kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku.

Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co
nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a
čestnější než lenošení a mrhání.

Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry, technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat
nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem.

Tomáš Baťa 1932

V jednoduchosti je velikost a spousta pravdy.

crtec

říká:


To je sakra názor. Baťu pro jeho myšlenky nikdy nepřestanu obdivovat, naprosto předběhl svojí dobu. Škoda, že současná společnost je natolik zkažená, že takovýto text jí nic neřekne (teď mám na mysli zejména původce oné krize).

A už to tady máme......

Vždy když něco nefunguje jsou zatím pouze dvě věci rozbitý stroj a nebo neschopný management.Pokud firma,která má jméno ve světě a o to lépe pro ní má takový dluh,tak musí hledat chybu v managementu.Teď věřitelům odprodají firemní budovy o nějaký ten milion sníží dluh.Ale oddlužit se této firmě se stávajícím vedením nepodaří.Jasný příklad je tomu jejich hospodaření do jedné miliardy.Firemní budovy se prodají vili co nabyli zadluženým podnikáním si nechají.A tak je to všude v této republice.Prostý občan když nebude mít na splácení hypotéky tak mu byt vezmou a udělají z něho zloděje jak si vůbec dovolil jít a půjčit si na byt.Firma jestli je ve ztrátě tak by se k tomu měla postavit čelem jako pan Baťa ale bohužel dodnes si z tohoto pána nikdo nevzal příklad jak se má podnikat.I ten nejvyšší ředitel by v této době se měl spolehnout se snížením platu a nedrancovat firmu když firma právě krvácí jak se říká mezi podnikateli.A k těm Mongolkám a Mongolům právě oni tam byli levnou pracovní silou,kteří pracovali od rána do večera.Ale v době krize jsme se pracovních sil zbavili.......

KOMENTÁŘ: Vyhnat cizí dělníky nepomůže. Jen proděláme

26. března 2010  11:23
Opravdu věříte, že když odejdou zahraniční pracovníci z Česka, bude to jen ku prospěchu země? Je to přesně naopak. Doplatí na to nejen oni, ale nakonec i my.
Fronta cizinců na cizinecké policii. Ilustrační foto.foto: Jan Zátorský, MF DNES

Fronta cizinců na cizinecké policii. Ilustrační foto.

Sebrat vše těm, kdo něco mají, ještě vůbec neznamená dát něco těm, kteří nemají nic, dočetl jsem se kdysi v jakési sbírce výroků coby lapidární kritiku komunistických revolucí, připisovanou snad knížeti Metternichovi. Tuto větu lze aktualizovat na situaci pracovních migrantů žijících v České republice asi takto: "Nepovolit práci cizincům ještě vůbec neznamená zabezpečit ji českým občanům a prospět tím českému státu."

Vím přesně, co je pro českou společnost nevýhodné

Smyslem ochrany trhu práce je upřednostnit uchazeče o zaměstnání vedené úřady práce (jde ostatně nejen o české občany, ale i o cizince z EU a cizince s trvalým pobytem). -li tedy o určité pracovní místo zájem uchazeč o zaměstnání,musí dostat přednost před cizincem ze třetí země. Pokud ovšem se na pracovní místo žádný uchazeč nehlásí a pokud ani úřad práce zaměstnavateli zaměstnance nesežene, není důvod, aby pracovní povolení nedostal cizinec.

Tento závěr zní banálně, avšak zprávy z ministerstva práce a sociálních věcí naznačují, že úředníci nevědí, jak naplňovat zákon a co je veřejným zájem České republiky.

Na jednu stranu oběžníky ministerstva nabádají úřady práce, aby při rozhodování o pracovních povoleních postupovaly "obezřetně". K tomu je třeba dodat, že úředníci jsou povinni postupovat podle zákona, tedy obezřetně, vždy, nejen v době krize. I v dobách největší konjunktury totiž bylo mnoho nezaměstnaných, kteří měli nárok na zprostředkování zaměstnání.

Již sám pokyn, aby úředníci dodržovali zákon, tedy vzbuzuje obavu, že úřady práce byly a jsou ovládány více mediální atmosférou či tlaky mocných (podnikatelů, politiků, odborů atd.) než nezpochybnitelnými fakty, kterými každý úředník musí zdůvodnit své rozhodnutí v konkrétní věci, jak to přikazuje správní řád. Na druhou stranu je třeba analyzovat dopad restrikcí na trhu práce.

Kolik míst, na která nebylo dovoleno nastoupit cizincům, obsadili skutečně čeští občané? A naopak, kolik cizinců pracuje na pracovních místech, na která by byl ochoten nastoupit český uchazeč, kolika Čechům tedy skutečně "vzali" práci cizinci?

Legálně zaměstnaný cizinec přináší státu peníze

Někteří odborníci hovoří o dvou oddělených trzích práce ve vyspělých státech: o primárním trhu práce, na kterém soutěží domácí populace, a o sekundárním trhu zahrnujícím špatně placená zaměstnání s nízkou prestiží (například úklidové práce), jehož účastníci, cizinci, tak domácím vlastně ani nekonkurují.

Jenže proč by pracovní místa na sekundárním trhu práce ubývala více než na primárním? Uklízí se přece i v době krize! Opravdu tedy není práce, nebo spíše jen není vůle vydávat pracovní povolení?

Nevím o žádné analýze toho, zda a komu restriktivní praxe úřadů práce prospěla. Naopak vím, v čem je tento vývoj pro českou společnost nevýhodný. Už jen fiskálně: každý legálně zaměstnaný cizinec - při minimální mzdě 8 000 korun - odvede měsíčně do veřejných rozpočtů částku 5 220 korun, tedy ročně 62 640 korun.

V roce 2009 poklesl počet zaměstnaných cizinců o 50 000 (uznávám, že některá pracovní místa zanikla bez zavinění státu); pokud by tito cizinci pracovali, získal by český stát více než 3 miliardy korun ročně.

Vytlačování cizinců je zcela nerozumné

Dalším důsledkem státních restrikcí je pak nelegální práce, neboť většina cizinců zde pobývá i nadále a musí se živit, jak jen dokáže (proč úřady pořád bojují proti práci načerno, když prý žádná práce není?). Nelegální práce přitom svým dumpingem deformuje pracovní trh, snižuje sociální standardy a prudce zvyšuje humanitární riziko pracovního vykořisťování.

Tím to však nekončí, protože se ztrátou zaměstnání je zcela nesmyslně spojena i ztráta legality pobytu; náš sociální stát, namísto aby cizincům, kteří předtím řádně přispívali na sociální zabezpečení, při ztrátě zaměstnání pomohl, jim ještě zruší vízum. Cizinci jsou tak vytlačováni do nelegality, což znamená i nerozumné plýtvání lidským potenciálem těch cizinců, kteří zde již třeba i několik let pobývají, ovládají češtinu a jsou do určité míry integrovaní.

Až bude po skončení krize zapotřebí nových zaměstnanců, budou muset být najímáni zase noví cizinci v zahraničí, kteří opět budou muset zaplatit za zprostředkování práce drahé peníze a celý kolotoč dovozu a zneužívání podvedených migrantských dělníků se roztočí nanovo.

Úřady by neměly podléhat populistickým náladám

Tiskové zprávy o zpřísňování povolování zaměstnání pouze šíří nejistotu mezi migranty a nahrávají nelegálním zaměstnavatelům, kteří cizincům - často lživě - tvrdí, že legálně dnes pracovat prostě nelze.

Úřady by namísto nabádání ke "zvýšené obezřetnosti" vůči cizincům měly veřejně uznat, že většina imigrantů z dob konjunktury let 2006 až 2008 v České republice pravděpodobně zůstane, a při rozhodování o práci a pobytu těchto cizinců postupovat dle zákona a nepodléhat momentálním populistickým proticizineckým náladám. A hlavně k těmto náladám nijak nepřispívat!

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (4x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Asiaté musí opustit Českou republiku.Pomůže to ČR? henry dc 06. 02. 2010 - 02:15