Druhá světová válka

6. říjen 2009 | 13.22 |

Poslat SMS- Zdarma-Klikni a piš bez omezení ..

Minulost na ,kterou nesmí svět zapomenout.

Tento dokument ukazuje válečnou diktaturu Německa .Nedopusťme aby se minulost někdy opakovala v jakékoliv podobě !

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt, jehož se zúčastnila většina států světa a jenž se stal s více než 60 miliony obětí dosud největším a nejvíc zničujícím válečným střetnutím v dějinách lidstva. Příčiny války představovaly důsledky versailleské smlouvy, která prohloubila pocit ponížení v poražených státech, zvláště v Německu, a velká hospodářská krize na přelomu dvacátých a třicátých let, jež zásadním způsobem oslabila velkou část států, čímž umožnila vzestup nacismu pod vedením Adolfa Hitlera a jiných totalitárních režimů v celé Evropě. Obecně přijímaným datem začátku války v Evropě je 1. září 1939, kdy nacistické Německo napadlo Polsko, načež se do konfliktu zapojily Francie, Velká Británie a státy Commonwealthu. V Asii je za počátek války považována japonská invaze do Číny 7. července 1937. Sovětský svaz nejprve uzavřel s Německem pakt o neútočení a uvolnil tím prostor pro nacistickou vojenskou expanzi, avšak 22. června 1941 byl přepaden německým Wehrmachtem. Spojené státy americké, které už dříve poskytovaly Spojencům pomoc, byly vtaženy do války 7. prosince 1941 poté, co Japonsko udeřilo na jejich námořní základnu v Pearl Harboru. Konec války v Evropě nastal 8. května 1945 kapitulací Německa. Po americkém svržení atomových bomb na města Hirošima a Nagasaki kapitulovalo Japonsko 2. září téhož roku. Druhou světovou válku provázely v dosud nevídané míře zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a nehumánní zacházení s válečnými zajatci. Nejhrůznějším příkladem genocidy se stal holocaust, jemuž v důsledku zrůdné nacistické rasové ideologie padlo za oběť šest milionů evropských Židů. Oproti všem dosavadním konfliktům bylo průběhem bojů podstatně zasaženo rovněž civilní obyvatelstvo, jež utrpělo obrovské ztráty.

Válečné úsilí pohlcovalo veškerý lidský, ekonomický, průmyslový a vědecký potenciál všech zúčastněných národů, lze tak hovořit o vedení totální války. Taktéž pohled na civilizované metody válčení se v mnoha ohledech výrazně proměnil, neboť zatímco v roce 1940 demokratické státy v čele s Velkou Británií a USA odmítaly plošné nálety na nepřátelská města, posléze se k nim samy uchýlily. V samotném závěru války byla ustavena Organizace spojených národů, jejímž ústředním cílem byla prevence vzniku jakéhokoli dalšího podobného konfliktu. Po vítězství Spojenců se zrodily dvě vedoucí světové supervelmoci: Sovětský svaz a Spojené státy americké. Jejich vzájemný antagonismus vedl k bipolárnímu rozdělení světa a k počátku studené války, když Winston Churchil spustil jeho projevem ve Fultonu železnou oponu napříč evropským kontinentem, která od sebe oddělila kapitalistický západní svět a komunistické státy ve východní Evropě poddané Sovětům. Vedlejším efektem války byl také vzrůst požadavků na právo na sebeurčení mezi národy ovládanými koloniálními mocnostmi, což vedlo k akceleraci dekolonizačních hnutí v Asii a v Africe.

Adolf Hitler

3rdreich.jpg

Narozen 20 dubna 1889 Braunau amInn, Rakousko.Sebevraždu spáchal 30 dubna 1945 v Berlíně. Jeho mrtvolu pohodili němci k ostatním mrtvým a zapálily aby nebyl nikdy nalezen. Mrtvola Hitlera byla nalezena blízko jeho hlavního stanu nazývaného též Vlčí doupě. Identifikován byl z jeho stomatologických záznamů.



Adolf Hitler se narodil v Braunau v Rakousku a pocházel z rodiny celního úředníka. Po vystudování reálky se v roce 1907 marně ucházel o přijetí na vídeňskou Akademii výtvarných umění. V roce 1903 mu zemřel otec a 1907 matka. Hitler se posléze odstěhoval do Vídně, kde zpočátku čerpal ze sirotčího důchodu a později několik let žil mezi vídeňskou chudinou a živil se prodejem drobných maleb. V roce 1913 se přestěhoval do Mnichova a na počátku první světové války se jako dobrovolník přihlásil do německé armády. Válku strávil na frontě v Belgii, získal hodnost svobodníka a vyznamenání za statečnost. V říjnu 1918 po plynovém útoku přechodně oslepnul a v lazaretu se dozvěděl o německé kapitulaci. Později Hitler tvrdil, že se v této chvíli rozhodl stát se politikem a bojovat proti Židům, jež z porážky Německa vinil.

Po návratu do Mnichova se Hitler v roce 1919 připojil k jedné z mnoha krajně pravicových antisemitských skupin, k Německé dělnické straně (Deutsche Arbeiterpartei), jež v roce 1920 přejmenovala na Národně-socialistickou německou dělnickou stranu (Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP). V programu z roku 1920 žádala tato strana mj. omezení občanských práv Židů. Hitler se brzy stal hlavním stranickým řečníkem a v roce 1921 předsedou strany s neomezenou pravomocí. Jeho pokus o převrat v Mnichově v roce 1923 byl zastaven a Hitler byl odsouzen na pět let vězení. Během pobytu ve - velmi mírném - vězení v Landsbergu sepsal první svazek svého základního politického díla Mein Kampf (Můj boj). Do něj vtělil svůj silný rasový antisemitismus a představu o potřebě znovuzískání životního prostoru (Lebensraumu) pro německý národ.

Po nezdařeném puči se Hitler rozhodl využít k získání moci prostředky parlamentní demokracie. Když se poprvé NSDAP v roce 1928 účastnila voleb do Reichstagu (Říšský sněm, německý parlament), získala pouhých 2,8 % hlasů, o dva roky později - v době hospodářské krize - to však již bylo 18,3 %. V roce 1932 se Hitler ucházel o úřad říšského prezidenta, sice prohrál, ale dostal celkem 36,8 % hlasů. Největší volební úspěch - 37,3 % - získala NSDAP v červenci 1932, ale v listopadu téhož roku již její volební podíl klesl na 33,1 %.

30. ledna 1933 jmenoval Adolfa Hitlera říšský prezident Paul von Hindenburg říšským kancléřem. Ačkoli měla NSDAP v této vládě pouze tři z jedenácti ministrů, podařilo se jí terorem a šikovnou politikou zničit zbytky německé demokracie a nastolit diktuturu. [viz kapitolu Konec německé demokracie]. Po smrti prezidenta Hindenburga (v srpnu 1934) spojil Hitler funkci hlavy státu a premiéra a přidělil si titul vůdce a říšský kancléř.

Hitler, přestože byl přesvědčený a radikální antisemita, se stavěl proti spontánnímupronásledování Židů a prosazoval jejich programové odstranění ze společnosti. Ačkoli z politických a hospodářských důvodů uskutečňování protižidovské politiky omezoval či odkládal, není pochyb o tom, že byl vůdčí silou v jejím prosazování. V roce 1935 nechal urychleně vypracovat a schválit norimberské zákony, které se staly právní základnou pro vyřazování Židů z německé společnosti. S přípravou na dobyvačnou válku začal Hitler prorokovat zničení židovské rasy. Poprvé tak učinil při projevu 30. ledna 1939 před Reichstagem, kde prorokoval, že pokud dožene mezinárodní finanční kapitál evropské národy do nové války, jejím výsledkem bude zničení židovské rasy v Evropě. Podobné samosplňující se věštby opakoval Hitler na veřejnosti během následujících let ještě několikrát.

Agresivní válku ve skutečnosti rozpoutal Adolf Hitler a nacistické Německo. Rychlé vítězství nad Polskem a úspěšná invaze do západní Evropy podporovala představu o blížícím se absolutním vítěství Německa. To měl přinést útok na Sovětský svaz. Jako součást války pojímal Hitler také definitivní odstranění Židů z Evropy.

Ačkoli neexistuje žádný písemný Hitlerův rozkaz ke genocidě Židů a dalších skupin obyvatelstva, je zřejmé, že Hitler o ní nejen věděl, ale že ji také schvaloval. Je pravděpodobné, že právě Hitler měl na vyostřování protižidovské politiky velký vliv. Na Hitlerův příkaz byl také zahájen program tzv.euthanázie  - systematické vraždění pacientů v německých ústavech. Vítězství nad židovskou rasou považoval Hitler za nutnou součást války, boje za nastolení panství německé rasy v Evropě. Ještě 29. dubna 1945, den předtím než spáchal v Berlíně sebevraždu, vyzýval ve svém "politickém testamentu" k nesmiřitelnému boji proti mezinárodnímu židovstvu.

Smrt v bunkru 1/8

Okleštěná demokracie je slepá ? Važme si svobody a čisté demokracie.Nedopusťme diktaturu v jakékoliv podobě !

MP3 Flash player. Credits, license, contact examples: http://pyg.keonox.com/flashmp3player/

Dokument o tom, jak si čeští Židé po válce znovu budovali domov. Poznali jsme příběhy lidí, kteří přežili peklo holocaustu, ale protože byli špatným svědomím mnohých, život po válce byl pro ně v mnohém ještě těžší. Připravila Lenka Svobodová.
DOWNLOAD (STÁHNOUT) |  STREAM

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář